Prokleté předměty, prokletý předmět, modly
Každý předmět, který byl zhotoven k tomu, aby byl používán ve službě satanu, je prokletý a nemůže být očištěn. Takové předměty je nutno zničit. Jde tu například o modly, sochy démonských bohů a šperky s okultními symboly. Asi polovinu všech suvenýrů, které najdete v obchodech po celém světě, tvoří prokleté předměty. Proč? Protože často to jsou věci vztahující se k místní kultuře, která obvykle zahrnuje uctívání démonů.
„Tesané sochy jejich bohů (ryté bohy jejich – BK) spálíte. Nebudeš žádostiv stříbra ani zlata z nich, nevezmeš si je, abys nepadl do léčky. Před Hospodinem, tvým Bohem, je to ohavnost. Nevneseš do svého domu ohavnou modlu; propadl bys klatbě jako ona. Budeš ji mít v opovržení, budeš ji mít za hnusnou ohavnost, neboť je proklatá.“ Deuteronomium 7,25-26
Přinesli jste si domů jako suvenýry vyřezávané či ryté sošky démonských bohů? Navštívila jsem mnoho církví a hned při vstupu do pastorovy kanceláře jsem uviděla okázalou řadu suvenýrů z jeho cest do zámoří a z misijních cest. Až příliš často k nim patřily sošky démonských bohů! Ti přinášejí do pastorova života a do daného sboru prokletí.
Máte sošku Buddhy, faraónovu hlavu nebo africká umělecká řezbářská díla, která obvykle představují démonské bohy? A co šperky? Šperky z určitého místa obvykle nesou obrazy představující bohy místních kmenů nebo národů. Jestliže jste si některé z těchto věcí přinesli domů, pak jste odsouzeni k záhubě (Deuteronomium 7,26). Uveďme si několik příkladů:
Před několika lety jsme s Danielem sloužili kousek od Chicaga. Během semináře jsme hovořili s jedním mužem, jeho manželkou a třemi dětmi. Všichni sloužili celým srdcem Pánu. Byli to pracovití lidé a ten muž byl schopný obchodník. Ještě před pěti lety si vedl velmi dobře. Pak se to najednou zvrtlo. Vše, oč se pokusil, selhalo. Jeho obchod brzy zkrachoval.
On i jeho manželka pracovali, ale zdálo se, že se jim už nepodaří finančně se stabilizovat a znovu se rozjet. Během pěti let přišli o domov a téměř všechen hmotný majetek. Strávili mnoho času na modlitbách a postu, ale bezvýsledně. Byli přesvědčeni, že na jejich financích spočívá nějaké prokletí, ale ať se snažili sebevíc, nedařilo se jim jeho moc zlomit.
Když jsme si vyslechli jejich příběh, souhlasili jsme, že na této rodině leží prokletí chudoby. Odkud přišlo? Duch svatý nás nakonec vedl k tomu, abychom se jich zeptali, zda doma nemají nějaké prokleté předměty. Na nic si nevzpomněli. Poradili jsme jim, aby jeli domů, padli na tvář před Pánem a jednomyslně k němu volali, aby jim zjevil, co nečistého v domě mají.
Dalšího dne se vrátili na seminář celí nadšení. Uposlechli naší rady a společně úpěnlivě prosili před Pánem. Jak se modlili, uslyšeli pronikavý třesk u hlavních dveří, po kterém ihned následoval další třesk v ložnici. Běželi se podívat, co spadlo. U předních dveří předtím stála velká krásná figurína, kterou jim daroval otec, jenž byl velmi zámožný. Na jedné ze svých cest do Mexika narazil na nádhernou drahou figurínu, která byla asi 90 centimetrů vysoká. Spodek měla zatížený olovem, aby nepadala. Pro mimořádnou uměleckou krásu otec figurínu koupil a přinesl ji domů synovi. Soška mexického žebráka teď byla roztříštěná na tisíc kousků po celé podlaze!
O rok později otec zase cestoval do Mexika, kde objevil podobnou figurínu mexického žebráka – tentokrát o něco menší. Zase ji koupil a daroval synovi. Spočívala na prádelníku v ložnici. Rodina ji našla v ložnici roztříštěnou po celé podlaze. Pán se slitoval, a když se rodina modlila, tyto figuríny nadpřirozeným způsobem zničil. Tyto předměty přinášely rodině prokletí chudoby! Všichni hned činili pokání a prosili Pána, aby jim odpustil, že ty figuríny měli v domě. Pak odstranili střepy z domu a prokletí zlomili.
To se stalo před čtyřmi lety. Od té doby se jim v podnikání zase dařilo a vše, oč přišli, jim Bůh vrátil.
Představovaly ty figuríny démonské bohy? Máme za to, že ne, ale je zřejmé, že byly zhotoveny s tím, aby nesly prokletí chudoby. Nevíme, jak bychom se dopátrali, kdo je vyrobil a za jakým účelem, ale Pán této rodině milostivě ukázal, že to ony byly zdrojem jejich potíží.
Když jsme nedávno cestovali po Mexiku, měli jsme příležitost hovořit s jedním mladým Mexičanem, který je zapálený pro Pána. Vyprávěl nám o skupině lidí v Mexico City, kteří o sobě prohlašují, že jsou přímými potomky původních Indiánů, jenž bydleli v této oblasti, a že vyrábějí nádherné figuríny a umělecká díla a prodávají je turistům. Na tyto figuríny vkládají zvláštní požehnání nebo prokletí podle toho, kdo je kupuje. Prodávají také figuríny mexických žebráků. Nevíme, kde otec v našem případě ty figuríny koupil. Avšak když si kupujeme něco na památku, musíme být vždy opatrní a naslouchat vedení Ducha svatého.
Prohledej svůj dům. Máš u sebe sochy démonských bohů? Nad vším se modli. Uvědom si, že mnohé dětské hračky jsou vlastně soškami démonských bohů. Žel, většina dětských filmů učí, jak používat okultní síly. Hračky doprovázející tyto filmy jsou určeny k tomu, aby vedly děti ke styku s démonskými duchy. Všechny tyto věci jsou nečisté.
Podívejme se na jiný příklad dotýkání se nečisté věci a jejímu zavlečení do domu a do života. Před několika lety jsem sloužila v Keni. Setkala jsem se s jedním mladým misionářským párem – působili u jednoho domorodého kmene jako lékaři. Oba byli horliví křesťané. Pracovali v Keni již asi tři roky. Zanedlouho poté, co přijeli, jeho manželka onemocněla. Nemohli zjistit příčinu choroby, ale její stav se neustále zhoršoval. Nakonec se vrátili se do Spojených států a ve velkém lékařském středisku se snažili zjistit příčinu nemoci. Po rozsáhlém testování lékaři nebyli schopni diagnózu stanovit. Bylo jasné, že umírá, ale nikdo nevěděl proč.
Z lásky k Pánu se tato mladá žena rozhodla, že se s manželem vrátí na misijní pole. Raději chtěla zemřít v Keni s manželem, než aby ležela na nemocničním lůžku ve Spojených státech. Krátce po návratu do Keni se dozvěděli, že mám promluvit v Nairobi. Nejprve mě přišel navštívit její manžel. Jak mi ho bylo líto! Byl hluboce zarmoucený, protože měl za to, že svou mladou ženu ztratí.
Při rozhovoru jsem si všimla, že na paži má nějaký náramek zhotovený z pestře zbarveného zaplétaného provázku. Ptala jsem se ho, kde k němu přišel a proč ho nosí. Řekl mi, že je to dar od jednoho z kmenových šamanů, s nímž pracoval. Lidé, kteří mají kliniku na starosti, trvají na tom, aby se každý nový člověk, jenž na kliniku přichází, setkal se šamany a přijal od nich náramek – k zachování dobrých vztahů. Všichni nosili náramek, který jim věnoval šaman na znamení dobré vůle vůči šamanům toho kmene. Jinak by měli obavu, že šamani budou na kliniku žárlit, budou se je snažit vyhnat anebo bránit lidem přicházet na kliniku a přijímat lékařskou péči. Personál kliniky pochopitelně zakoušel velmi časté problémy! Náramky navlékli všem s tím, aby jim přinesly různá prokletí. Vedoucí kliniky byli neuvěřitelně naivní, když věřili, že šamani (sluhové démonů) se nepokusí ublížit křesťanskému lékařskému personálu, který přináší lidu jejich kmene evangelium Ježíše Krista a jeho uzdravení. Každého, kdo měl co společného s klinikou, přinutili, aby se podílel na nečisté věci!
Vůbec nepochybuji o tom, že nemoc té mladé ženy byla démonického původu. Rovněž není pochyb o tom, že pocházela přímo z kleteb, které na tuto ženu uvalili šamani. Pokud nosila onen náramek – jako znamení dobré vůle vůči šamanům, kteří jsou kněžími démonských bohů –, démoni spjatí s těmito prokletími měli právo ji hubit. Když příští den přišla, náramek jsme sundali a zničili. Stejně tak náramek jejího manžela. Když to udělali a činili pokání z toho, že se podíleli na nečisté věci, zlomili prokletí zhouby, která vstoupila do jejich života prostřednictvím těch náramků. Jak napsal apoštol Pavel:
„Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou? 2. Korintským 6,14
Křesťan nemůže mít společenství ani dohodu se služebníky temnoty! Je nanejvýš nešťastné, jsou-li mladí mužové a ženy vysíláni na misijní pole, aniž by se jim dostalo výcviku, jak rozeznat mezi čistým a nečistým, svatým a nesvatým (Ezechiel 44,23).
Poslední případ se stal nedávno v Chicagu. Po shromáždění, na kterém jsme vyučovali o prokletích, nás požádala o rozmluvu jedna velmi elegantní paní. Řekla nám, že cítí, že ji Duch svatý upozorňuje na nějaké prokletí.
Pracuje jako sekretářka pro vládní kancelář a její manžel je majetný obchodník. Více než třicet let žili spolu šťastně. Ani jeden z nich nezapletl do žádné sexuální nemravnosti, ani v této oblasti neměli žádné pokušení – až loni. Rok předtím byli na dovolené v Japonsku. Co se vrátili, oba trápily smyslné myšlenky a pokušení. Třebaže nepadli do hříchu, byli velice znepokojeni, že tyto myšlenky nedokázali ovládnout ani je vytlačit z mysli.
Řekla nám, že když jsme vyučovali o nečistých předmětech, vnímala, že Duch svatý ji upozorňuje na jeden ze suvenýrů, který si v Japonsku koupili. Byl to drahý, ručně malovaný vějíř, který si pověsili na zeď v obývacím pokoji. Na vějíři neviděla žádný okultní předmět ani boha, ale pocit neklidu přetrvával.
Požádali jsme ji, aby vějíř popsala. Pověděla nám, že na něm je malba nějaké japonské ženy v nádherné zahradě. Tvář ženy byla namalována bílou barvou. Bylo to jasné. Ta malba představovala gejšu. Gejše sloužily jako najímané společnice starající se o pobavení, zvláště mužů (viz Webster’s Collegiate Dictionary). Prostě – exkluzívní prostitutky. Tento manželský pár si přinesl do domu nečistý předmět. Malba na vějíři vzdávala gejšám poctu a oslavovala je. Proto se démoni chlípnosti drželi vějíře, což z něj činilo nečistý předmět. Dokud jej měli ve svém domově, byli tam i tito démoni. Proto manželé nebyli schopni tyto myšlenky zastavit. Sužovali je tito démoni.
„Nevneseš do svého domu ohavnou modlu; propadl bys klatbě jako ona. Budeš ji mít v opovržení, budeš ji mít za hnusnou ohavnost, neboť je proklatá.“ Deuteronomium 7,26
Nedávno jsme hovořili s jednou křesťanskou lékařkou z Koreje. Řekla nám, že lidé zapojení do buddhistického náboženství vyvíjejí velké úsilí, aby zničili křesťany. Meditují a vysílají duchovní mocnosti (neboli prokletí) proti křesťanům, zejména proti manželstvím lidí, kteří stojí na veřejnosti v předních pozicích. Řekla mi, že křesťané by se měli vyvarovat toho, aby si v asijských zemích kupovali jakékoli upomínkové předměty. Na většině těchto předmětů jsou motivy, které s sebou nesou prokletí zhouby namířené konkrétně proti křesťanům.
Jak zacházet s nesvatými věcmi
„Když se někdo dotkne čehokoli nečistého, buď zdechliny nečistého divokého zvířete nebo zdechliny nečistého domácího zvířete nebo zdechliny nečisté drobné havěti, i když mu to nebylo známo, je nečistý a provinil se.“ Leviticus 5,2
Nedávno nás Pán znovu upozornil na další oblast – jde o dotýkání se nečisté věci. Náš bratr David, muž modlitby, naprosto oddaný Pánu, je jedním z vůdců naší skupinky, kde máme společenství a studujeme Bibli. Je pro nás velkým požehnáním. Před nedávnem navštívil jednu ženu, která právě přijala Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele. Právě se nastěhovala do nájemného domu a v noci ji hrozně trápili démonští duchové. Poprosila Davida, aby jí pomohl projít dům s modlitbou a ty démonské duchy vyhnal. Na dvoře mu ukázala zbytky nějakého zvířete, které bylo zabito a zohaveno, jak to dělávají satanisté. Šlo o satanskou oběť. Byla zděšená a prosila Davida, aby zvíře odstranil. David mrtvolu odklidil.
V noci se dostal pod mocný útok démonských duchů. Napadali ho znovu ve dne, když jel do práce, a téměř mu přivodili nehodu. Naštěstí David věděl, jaká autorita je mu dána ve jménu Ježíše Krista, a démony zahnal. Útoky však pokračovaly. Večer po naší biblické hodině se David sdílel s námi o strašných útocích, které prožíval. Při rozhovoru si uvědomil, že útoky začaly hned poté, co navštívil ten dům, modlil se a vyháněl démony. Pověděl nám o mrtvole na dvoře, že mu to připadalo jako satanská oběť. To byl klíč. Zeptali jsme se ho, jak se toho zvířete zbavil. „Prostě jsem ho sebral, dal do plastikového pytle a vyhodil do popelnice,“ odpověděl.
A byla tu odpověď. David manipuloval s nečistou věcí, a nepomyslel na to, že se pak má pomodlit a zlomit prokletí, které vstoupilo do jeho života. Vše, co je obětováno satanu nebo démonům, je nečisté. Písmo o tom jasně mluví. Spisy Starého zákona jsou jasné. Takové nečisté věci nemáme vlastnit, ani se jich dotýkat. Pod Zákonem každý, kdo se dotkl nečisté věci, byl prohlášen za nečistého, dokud neprošel předepsaným očišťováním. My už nejsme pod Zákonem, ale dané principy stále platí.
Satan a démoni sami považují věci jim obětované za svaté. Běda každému, kdo není v jejich službách a opovážil by se takovéto oběti dotknout nebo ji zničit! Na takového člověka je okamžitě uvalena kletba. Bůh pohlíží na tyto věci jako na nečisté. Když s nimi manipuluje anebo je vlastní křesťan, satan dosud má právo protestovat, a má tedy právo danou osobu proklít. David neučinil opatření, aby se obětovaného zvířete nedotkl, ani nepomyslel na to, že by se pak měl pomodlit za očištění a kletbu zlomit. Mohl to zvíře nabrat lopatou, aby se ho sám nedotkl. A potom měl všem kletbám přikázat, aby byly ve jménu Ježíše zlomeny.
Jakmile si David uvědomil, co se stalo, prostě se modlil a poprosil Pána, aby ho očistil od toho, že se dotýkal nečisté věci, a pak té kletbě přikázal, aby ve jménu Ježíše byla zlomena. Také všem démonům spojeným s touto kletbou přikázal, aby ve jménu Ježíše ihned odešli. To okamžitě zapůsobilo – útoky přestaly a pak už žádné potíže neměl.
Nemusíme mít strach. V Kristu máme ohromnou moc a svobodu. Je však třeba, abychom chodili moudře a v souladu s Božím slovem. Bude-li nutné zacházet s nečistými věcmi, které byly obětovány při službě satanu, měli bychom se vždy nejprve modlit o ochranu a pak zlomit všechny kletby, které se na nás pokouší satan uvalit.
Projev pocty démonským bohům
Víme, že nemáme uctívat modly a démonské bohy, ale zřídkakdy uvažujeme o tom, že se nám může stát, že jim projevíme oddanost nebo poctu.
„Vyhlásím jim své soudy nad všemi jejich zlými skutky, že mě opustili; jiným bohům pálili kadidlo a klaněli se dílu svých rukou.“ Jeremiáš 1,16
„Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit.“ Exodus 20,4-5
Všimněte si prosím, že se tu nerozlišuje mezi klaněním démonskému bohu či sloužením mu a vzdáním mu pocty. Akt poklonění je aktem vzdání pocty. Existují další projevy vzdání pocty, jichž se dopouštějí mnozí křesťané, aniž by si to uvědomovali.
Navštívili jste někdy Jeruzalém? Mnoho křesťanů je nadšeno tím, že spatří místa, kudy chodil Ježíš, když byl na této zemi. Turistickou atrakcí bývá ovšem také návštěva Skalního dómu, muslimské mešity v Jeruzalémě. Vy, kteří jste tuto mešitu navštívili, uvažujte chvilku. Co jste museli udělat, než jste vstoupili do mešity? Ano, správně, museli jste si zout obuv. Proč? Protože zutí obuvi je aktem, jímž se vzdává pocta Alláhovi (1), démonskému bohu, kterému je Velká mešita zasvěcena.
Zouvání obuvi jako projev úcty je velmi starý zvyk.Vzpomínáte si na Mojžíše na poušti? Hlas z hořícího keře mu řekl:
„Nepřibližuj se sem! Zuj si opánky, neboť místo, na kterém stojíš, je půda svatá.“ Exodus 3,5
Mojžíš si zul opánky na projev úcty a vážnosti vůči Bohu. To, že byl v přítomnosti Boží, učinilo i samotnou půdu, na které stál, svatou. Mešity jsou považovány za Alláhova svatá
1 Alláh není Jahve [česky Hospodin], Bůh Židů. Historie ukazuje, že je to démon. Původní Kaaba, malá kamenná budova na nádvoří Velké mešity v Mekce, byla plná různých model (bůžků). Jednou z těchto model byl Alláh. Lidé přicházející do Kaaby tedy uctívali mnoho různých bohů. Potom přišel Mohamed a rozhodl, že budou uctívat jen jednoho boha. Rozhodl, že jako jediného pravého boha budou uctívat Alláha. Pak přijal zjevení, která byla nakonec zapsána do knihy zvané Korán. Písmo nám říká, že všechny modly jsou démoni (1. Korintským 10,19-20). Alláh je tedy démonským duchem, nikoli jediným pravým Bohem Stvořitelem. Je tu ještě druhý důkaz, že Alláh je démon, a nikoli pravý Bůh: neuznává Ježíše Krista jako Boha, což ho identifikuje jako démona (1. Janův 4,1-3). místa. Proto lidem přikazují, aby si před vstupem do mešity zuli obuv. Jestliže jste navštívili nějakou mešitu a zuli si obuv, provinili jste se tím, že jste vzdali poctu démonskému bohu! To je v Božích očích ohavnost a přivodí to na vás prokletí.
I já jsem padla do léčky vzdání pocty démonům. Bylo to před několika lety, když jsem na pozvání navštívila Havajské ostrovy. Měla jsem tam promluvit. Místní tradice je dát každému člověku, který na tyto ostrovy přijíždí, kolem krku květinový věnec. Když ostrovy navštívíte, uvidíte tu hodně lidí, kteří nosí květinové věnce anebo lístky rostliny ti. Když jsem prvního večera přijela do místní církve, dvě milá děvčátka (pastorovy dcerky) mi s hrdostí přinesla květinové věnce, které sama připravila. Obě děvčátka mi položila věnec kolem krku jako přivítání na ostrov a do církve. Jejich dary jsem s radostí přijala, protože květiny miluji, a měla jsem za to, že darování věnce je krásný zvyk.
Ten večer však byl jeden z nejhorších, jaké jsem prožila! Byla jsem popletená, v hlavě jsem měla prázdno a nedokázala jsem dát dohromady dvě věty, které by dávaly nějaký smysl. Nakonec – totálně poražena a ponížena – jsem musela skončit. Uvědomila jsem si, že se nacházím pod těžkým démonickým útokem, ale nemohla jsem pochopit, proč jsem nebyla schopná ty démony účinně pokárat.
Když jsem tu noc chodila do pokoji, plakala a hledala Pána ve snaze zjistit, co bylo důvodem mé porážky, Duch svatý ke mně promluvil a přikázal mi, abych dopoledne strávila v ústřední veřejné knihovně v Honolulu a pátrala po zvycích ostrovů, jejich bozích a konkrétně po květinových věncích.
Při studiu místní historie jsem pak s hrůzou jsem zjistila, že zvyk nosit květinové věnce pochází přímo z uctívání démonských bohů na těchto ostrovech. Původní obyvatelé ostrovů dělali květinové věnce a kladli je kolem soch svých bohů, aby si je usmířili, v naději, že tak předejdou požadavku lidských obětí. Květinové věnce také nosili jako symbol úcty ke svým bohům, aby s nimi udrželi dobré vztahy – jinými slovy, zajistili si štěstí. Za stejným účelem kladou květinové věnce kolem krku návštěvníkům ostrovů. Bohové Havajských ostrovů jsou tak mocní, že i v současné době moderní techniky lidé na ostrovech nezačnou budovat novou stavbu, aniž by na staveniště nejprve přivedli domorodého šamana, který se snaží pro daný projekt získat souhlas a požehnání bohů.
Součástí ostrovních zvyků je užívání rostlin ti, o nichž se věří, že je bohové mají v oblibě. Téměř u každého domu na Havajských ostrovech roste po obou stranách hlavního vchodu rostlina ti. Slouží k zajištění přízně bohů k obyvatelům dané budovy. Mnoho lidí na ostrovech – včetně křesťanů – nosí květinový věnec téměř neustále. Ten slouží k ochraně a k zajištění trvalé přízně bohů. Děti krátce po narození potírají po celém těle listy ti – má jim to zaručit život v přízni ostrovních bohů.
Když jsem si nechala položit kolem krku květinový věnec, nevědomky jsem vzdala poctu démonským bohům Havajských ostrovů! Tím jsem se dostala pod prokletí a démonští duchové získali legální právo mne napadnout. Není divu, že jsem nebyla schopna jejich útoky odrazit! Teprve poté, co jsem ze svého hříchu činila pokání, a prokletí, které mi tento hřích přivodil, zlomila, byla jsem schopna vyučovat a sloužit bez démonického rušení.
Když jsem o těchto principech začala vyučovat, někteří křesťané na ostrovech se velice rozzlobili a obvinili mne, že se je snažím připravit o jejich dědictví. Drazí bratři a sestry, musíme si uvědomit, že pozemské dědictví většinou zahrnuje nějakou formu uctívání démonů. Když přijmeme Ježíše Krista za svého Pána a Spasitele, vzdáváme se veškerého takového dědictví, abychom se stali občany jiného království a spoludědici s Kristem. Proč je tedy tak těžké naše pozemské dědictví opustit? Pro kletby a démonickou svázanost, které nám toto dědictví přineslo.
Nedávno jsme sloužili na Panenských ostrovech. Po konferenci o kletbách s námi krátce hovořila jedna paní z tamní církve. Je zapojená do projektu na ostrově St. Croix, který je financován grantem federální vlády. Ostrov St. Croix prožívá v posledních letech finanční propad. Odpovědí na tento problém Panenských ostrovů je rozšíření obchodního podnikání spojené s turistikou. Někdo rozhodl, aby jako turistickou atrakci vybudovali velké muzeum. K finančnímu krytí tohoto projektu získali federální grant. V muzeu je sbírka artefaktů zhotovených původními obyvateli Karibských ostrovů. Tato sestra je zapojena do projektu vykopávání památek, které po sobě zanechali mayští Indiáni a další národy těchto ostrovů. Téměř všechny artefakty jsou bůžkové, sochy a kresby bohů, kterým tito lidé sloužili. Tyto bůžky pak pečlivě čistí, restaurují a vystavují na čestném místě, kam přicházejí lidé a platí za to, že se na ně mohou podívat. Tyto modly jsou umístěny v chrámu či svatyni – v tomto muzeu.
Projekty vykopávání a obnovování kultur starověkých národů jsou v současné době populární po celém světě a zejména na západní polokouli. Prosím, přemýšlejte chvíli. Co je charakteristickým rysem určité kultury? Její náboženství. Tak po celém světě a konkrétně na ostrově St. Croix vykopávají starověké démonské bohy, pečlivě je restaurují a vystavují na čestném místě. Turisté si je přicházejí zhlédnout a platí za to. V podstatě není velký rozdíl mezi těmito atrakcemi pro turisty a pohanskými chrámy.
Podívejme se na biblický příklad o bohyni Artemis:
„ V té době došlo k velkému pobouření kvůli tomu učení (té cestě). Nějaký Demetrios, zlatník a výrobce stříbrných napodobenin Artemidina chrámu, který poskytoval značný výdělek řemeslníkům, svolal je i ostatní, kteří dělali podobné věci, a řekl jim: „Mužové, víte, že z této práce máme blahobyt, a vidíte a slyšíte, že tenhle Pavel přemluvil a svedl mnoho lidí nejen z Efezu, nýbrž skoro z celé provincie. Říká, že bohové udělaní lidskýma rukama nejsou žádní bohové. Je nebezpečí, že nejen náš obor ztratí vážnost, nýbrž i chrám veliké bohyně Artemidy nebude považován za nic, a začne upadat sláva té, kterou uctívá naše provincie i celý svět. “Když to uslyšeli, velmi se rozzlobili a začali křičet: „Veliká je efezská Artemis!“ Pobouření se rozšířilo na celé město. Lidé se hromadně hnali do divadla a vlekli s sebou Makedonce Gaia a Aristarcha, Pavlovy průvodce na cestách.“ Skutky 19,23-29
Jak vidíme, muzeum, jež se buduje na ostrově St. Croix, má s tímto chrámem mnoho společného – jsou tu modly a bohové. Dále je tu budova nebo chrám, který tyto sochy přechovává. I zde lidé vstupující do tohoto chrámu, aby tyto modly zhlédli, za to platí. A konečně, řemeslníci zhotovující napodobeniny Artemidina chrámu neboli v současných podmínkách suvenýry pro lidi, aby si je po návštěvě chrámu vzali domů. Rozhodujícím faktorem v tom všem jsou peníze. Navzdory naší moderní technice a civilizaci jsme se příliš nezměnili, že?
Tento současný zájem o zachování starověkých náboženství není jen nějaký náhodný módní trend. To vše je součástí opravdové exploze magie, které jsme svědky v těchto posledních dnech, kdy satan postupuje ve snaze ovládnout svět.
Co má Boží slovo co říci k tomuto současnému úsilí restaurovat a zachovat starověké démonské bohy? Odpověď je nejlépe hledat v pokynech, které dal Bůh izraelským synům, když se připravovali ke vstupu do Kanánu. Měl Bůh zájem na zachování kultury původních obyvatel Kanánu? Podívejme se na následující verše Písma:
„Pohltíš každý lid, který ti vydá Hospodin, tvůj Bůh, nebudeš ho litovat, nebudeš sloužit jeho bohům; bylo by ti to léčkou.“ Deuteronomium 7,16
„Proto s nimi naložíte takto: jejich oltáře rozboříte, jejich posvátné sloupy roztříštíte, jejich posvátné kůly pokácíte, jejich tesané bohy (rytiny - BK) spálíte.“ Deuteronomium 7,5
„Vydá ti do rukou jejich krále a zničíš jejich jméno pod nebem; nikdo se proti tobě nepostaví, dokud je nevyhladíš. Tesané sochy jejich bohů (ryté bohy jejich – BK) spálíte. Nebudeš žádostiv stříbra ani zlata z nich, nevezmeš si je, abys nepadl do léčky. Před Hospodinem, tvým Bohem, je to ohavnost.“ Deuteronomium 7,24-25
„Neříkej si však v srdci, až je Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vypudí: „Pro mou spravedlnost mě Hospodin přivedl, abych obsadil tuto zemi.“ Vždyť tyto pronárody vyhání před tebou pro jejich zvůli (bezbožnost - BK). Deuteronomium 9,4
Rozbořit jejich oltáře, roztříštit jejich posvátné sloupy, pokácet jejich posvátné kůly a spálit jejich tesané bohy – to nezní jako zachovat nám starověké kultury! Právě naopak. Všimněte si prosím, že Bůh Izraelcům přikázal tyto krále nejen zahubit, ale také vyhladit jejich jméno pod nebem (Deuteronomium 7,24). To znamená vymazat z historických záznamů.
Proč to vše Bůh přikázal? Za prvé pro bezbožnost lidí, kteří byli všichni zaprodáni démonským bohům (Deuteronomium 9,4). Za druhé se tím mělo předejít tomu, aby Boží lid padl do osidel vzdávání pocty těmto démonským bohům, což by nakonec vedlo k tomu, že by jim Izraelci sloužili.
„Jestliže však přesto na Hospodina, svého Boha, zapomeneš a budeš chodit za jinými bohy, sloužit jim a klanět se jim, dosvědčuji vám dnes, že docela vyhynete. Jako pronárody, které Hospodin před vámi vyhubí, tak vyhynete za to, že jste neposlouchali Hospodina, svého Boha.“ Deuteronomium 8,19-20
To je jen několik veršů z mnoha, které jasně dokládají, že vzdávání pocty démonským bohům povede ve svém důsledku k záhubě Božího lidu. Bratři a sestry, můžeme vás ujistit, že Bůh své smýšlení v této věci za ta léta vůbec nezměnil. Bůh je žárlivý Bůh! Když rozhněváme Boha, přivoláváme si vlastní zhoubu.
Podívejte se s námi do Skutků. Když apoštol Pavel přišel do Efezu, mnozí z těch, kteří byli předtím zapleteni do služby démonům, přijali Ježíše Krista. Pokoušeli se zachránit své původní náboženství či kulturu? Přečtěme si tento záznam:
„Přicházeli i mnozí z těch, kteří uvěřili, a přede všemi vyznávali, že také oni dříve používali zaklínání. Nemálo pak těch, kteří se dříve zabývali magií, přinesli své knihy a přede všemi je spálili. Jejich cena se odhadovala na padesát tisíc stříbrných. A tak mocí Páně rostlo a rozmáhalo se jeho slovo.“ Skutky 19,18-20
Tito efezští občané všechny předměty související se službou démonským bohům zlikvidovali. Řekněme si to zcela jasně – Bůh nenávidí vše, co vzdává čest anebo slouží démonským duchům!
Když jsme sloužili na ostrově St. Croix, ptali jsme se místních křesťanů, zda o projektu tohoto muzea vědí. Většinou věděli. Museli jsme jim říci, že jestliže se křesťané na ostrově nespojí k důraznému protestu proti tomuto projektu a neučiní vše, aby ho zastavili, pak se proviní proti Bohu. Budou se podílet na vzdávání pocty démonským bohům, a tak přímo poruší všechny zásady, které Bůh vydal ve svém Slovu. Sestra, která pracuje na tomto projektu, stojí tváří v tvář rozhodnutí, zda se vzdá svého zaměstnání. Bude dál pracovat na výhodném místě, které zahrnuje přímé vzdávání pocty démonským bohům? Nevíme, jak se rozhodne. Modlíme se, aby se rozhodla správně.
Velké problémy jsou také s americkými Indiány. Opakovaně mne napadají potomci Indiánů. Domnívají se, že jediné, co jim dodává vážnost a úctu, je jejich dědictví. A opět, podstatnou část onoho dědictví tvoří náboženství – služba démonským bohům a součinnost s démonskými duchy.
Vláda USA nedávno vypracovala mnohamilionový projekt pro stát Washington. Vybudovali tam rozsáhlý komplex zvaný The Interpretive Center (Interpretační centrum) pro studium historie amerických Indiánů s hlavním důrazem na Tsagalalu, démonskou bohyni Indiánů. V angličtině její jméno znamená Ta, která sleduje. Tato démonská bohyně je v této oblasti všude. Její tvář najdeme na každém suvenýru a snad na každém předmětu, který si lze představit. Indiáni a nyní také americká vláda ji postavili do pozice vládce nad touto oblastí.
Také černoši jsou dnes fascinováni svým kulturním dědictvím a hlavním tématem se pro ně nyní stává studium jejich kultury. V oblasti křesťanské literatury se hojně vyskytují knihy s etnickými černošskými důrazy. Teď je k dostání dokonce bible pro černochy. Ježíš a všichni jeho učedníci i národy Bible zde vystupují jako černoši. Text této bible je plný černošského slangu.
Znovu tě musíme postavit před výzvu. Jsi-li služebník Ježíše Krista, kde je tvé občanství? Kde je tvoje dědictví? Pokud jde o dědictví Ježíše Krista, tu nerozhoduje barva pleti ani rasa.
Proč by měl křesťan zachovávat odkaz, který zahrnuje uctívání démonů? Milí bratři a sestry, s Bohem nemůžeme jednat lehkomyslně! Vše musíme střízlivě zvažovat ve světle Božího slova a rozlišovat mezi čistým a nečistým (Ezechiel 44,23).
Jsme přesvědčeni, že satan čile podporuje hnutí ke vzkříšení a zachování starověkých náboženství a kultů. Sleduje tím dvojí cíl. Protože se vykopává stále více démonických bůžků, kteří jsou vystavováni na čestných místech, moc k vládě propůjčovaná démonům vzrůstá. Lidé navštěvující tyto turistické atrakce se zaplétají do osidel vzdávání pocty démonům. Tento hřích dává démonům legální právo uplatňovat v jejich životě mocný vliv.
Kromě toho si myslíme, že je tu určitá snaha prokázat, že všechna náboženství vedou k Bohu. Knihy jako oblíbená Embracing the Light nám mají vsugerovat, že všechna náboženství vedou ke Kristu. Kristus, o kterém se zmiňují tito lidé, není Ježíš Kristus z Nazaretu, všemohoucí Bůh, ale falešný Kristus. Z proroctví Písem víme, že satan nakonec dosáhne toho, že bude jedno celosvětové náboženství, a sám bude vyžadovat, aby ho uctívali jako Krista. Bude o sobě tvrdit, že je jediným Bohem Stvořitelem. Masívní vzestup okultismu, hnutí New Age a současné uctívání démonských duchů je důkazem, že satan činí rychlé kroky k tomu, aby se tato proroctví naplnila.
Honička za démonickými módními výstřelky
Snad nikdy neměly módní výstřelky takový vliv na lidstvo jako dnes. Při současných systémech komunikace může módní výstřelek oběhnout celý svět během několika týdnů či měsíců.
„Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo.“ Exodus 23,2
„Můj milý, neřiď se podle zlého, ale podle dobrého.“ 3. Janův 1,11
Křesťané by si měli být vědomi toho, že módní výstřelky mají většinou původ v magii. Mnohé pocházejí od rockových hvězd a z Hollywoodu. Žel, naše mládež, a to i křesťanská, je celá divá za každým novým výstřelkem, který zrovna letí. Podívejme se, co Bible říká o některých výstřelcích:
„Nebudete jíst maso s krví, nebudete se obírat hadačstvím ani věštěním. Nebudete si přistřihovat na hlavě vlasy dokola, nezohavíš si okraj plnovousu. Nebudete svá těla zjizvovat pro mrtvého ani si dělat nějaké tetování. Já jsem Hospodin.“ Leviticus 19,26-28
Tato přikázání – nezastřihovat si vlasy dokola, nezjizvovat tělo či netetovat se – jsou namířena proti okultním praktikám. Proč? Protože v mnoha různých kulturách v průběhu dějin se tyto praktiky provádějí jako obřad k uctívání satanské říše. Jsou to vlastně démonické praktiky.
Po staletí si mužové přistřihovali vlasy kolem hlavy a na hlavě si vystřihovali vzorce a pruhy na znamení oddanosti určitému démonskému bohu. Ve starověkém Řecku a Římě kněží Bakcha, boha orgií a sexuální nevázanosti, si nechávali vlasy nahoře o něco delší, přistřihovali si je hodně nakrátko po stranách, kde si pak vyholili pruhy. Tento účes nosili na znamení kněžství a jako symbol oddanosti Bakchovi.
Rozhlédněte se dnes kolem sebe. Nevidíte také takové účesy u mladých mužů? Jak se tito mladí mužové obvykle chovají?
Jiný oblíbený účes chlapců a mužů jsou vlasy úplně nakrátko, přičemž vzadu uprostřed hlavy se nechá dlouhý pramen vlasů. Tento copánek se podobá oháňce a mnozí teenageři ho nazývají fool’s tail (bláznova oháňka). To je docela výstižné. Tento účes se objevil před několika lety Anglii. Začali s ním rockoví hudebníci, kteří byli zapojení ve skupině zabývající se magií – zvané Wicca. Tato oháňka se vlastně jmenuje goat’s tail (kozlova oháňka) a je znakem oddanosti satanu, který bývá často představován jako kozel.
Často mluvíme s křesťanskými rodiči, kteří nemohou pochopit, čím to je, že jejich osmi-, devíti- či desetiletí chlapci najednou začnou být tak vzpurní. Jestliže hoch nosí tuto kozlovskou oháňku, můžeme počátek jeho vzpoury obvykle vysledovat do doby, kdy začal nosit tento účes.
Mnohé části oděvů a šperky zdobí okultní motivy, vzory a symboly. K těmto předmětům se mohou připojit démonští duchové. Každý, kdo nosí tyto předměty, se může dostat pod prokletí. Teenageři nosí rádi na tričku vzory různých heavymetalových rockových skupin, které jsou všechny okultní. Není divu, že při mnoha skupinových aktivitách – křesťanských i sekulárních – musely úřady mladíkům nošení těchto triček zakázat – pro rebelii, kterou vyvolávají.
V knize Leviticus 19,28 nám Bůh přikazuje, abychom se nenechávali tetovat ani si dělat nějaké znaky nebo zářezy na těle. Všimli jsme si, že snad každý, kdo je nějak zapojen do magie, má na sobě nějaký znak nebo tetování. Démoni si své služebníky strašně rádi nějakým způsobem označují! Často dostáváme otázku, co mají dělat lidé s tetováním nebo označením poté, co přijali Ježíše Krista. Žel, tyto znaky jsou trvalé.
Chvála Bohu, Ježíš vyřešil tento problém na kříži! Prostě čiň pokání a pros Boha, aby ti tento hřích odpustil a očistil tě. Potom pomaž tetování olejem a ve jménu Ježíše Krista přikaž, aby každé s tím spojené prokletí bylo ihned zlomeno a všichni démoni utekli.
Jestliže tetování představuje nějaký okultní symbol nebo něco nemravného, co tě uvádí do rozpaků, navrhujeme ti, abys vyhledal odborného lékaře, který používá sterilní jehly, a nechal si tetování překrýt jedinou plnou barvou, aby původní vzor nešlo rozpoznat. To je zvláště důležité u okultních symbolů nebo vzorů zhotovených výslovně pro službu démonských duchů.
Sloužíme Bohu, kterému je vlastní velká rozmanitost. Zajisté po nás nepožaduje, abychom nosili uniformu, ale pokud jde o módní výstřelky, musíme být opatrní. Mějte na paměti, že satan je bohem tohoto světa a výstřelky jsou u tohoto světa populární. Ježíš Kristus a veškeré jeho dílo nikdy u tohoto světa populární nebude.
Autor: Rebecca Brown, M.D. a Daniel Yoder